ať plavá jsi či tmavá
smutná nebo hravá
přec chci pokořit tvůj klín
sejmout z duše starý splín
voníš bezem či snad růží?
krotíš mně jazykem či kůží?
saji srdce z tvého dechu
nač pro věrnost tolik vzdechů?
jsem přec tvým pánem v tuhle chvíli
když v nás věčnost rudě kvílí
ve tvém mase jiskří zlato
všeude kde dřív bylo bláto
čest svou polkni jako med
jsem tvůj pád i tvůj vzlet
pokora s tvých očí prýští
klaním se Ti – i těm příštím!
